Karcinom prostaty je v současné době považován za jeden z hlavních medicínských problémů v mužské populaci. Jedenáct procent všech nádorů v mužské populaci tvoří právě karcinom prostaty, který je také zodpovědný za 9 % všech úmrtí na zhoubný nádor v zemích Evropské unie.
U padesátiletého muže s životním výhledem 25 let je riziko mikroskopického nálezu karcinomu prostaty 30 %, klinicky významného nálezu karcinomu prostaty 10 % a riziko úmrtí na tuto diagnózu 3 %. Nejnovější epidemiologické údaje svědčí o tom, že muž s lokalizovaným a dobře diferencovaným karcinomem prostaty má 9 % riziko úmrtí na tento karcinom do 15 let. Výskyt karcinomu narůstá ve vyšším věku. Více než 75 % nově zjištěných případů této nemoci postihuje muže starší 65 let. Narůstá však i výskyt zhoubného nádoru prostaty ve věkové skupině 50-59 let.
Přibližně 50 % pacientů má určenou diagnózu v době lokalizovaného onemocnění, necelých 20 % pak v době generalizace. Přes zavedení PSA do diagnostiky karcinomu prostaty zůstává v době stanovení diagnózy nepříznivě vysoký podíl pokročilých stádií onemocnění.
SLEDOVÁNÍ
Sledování pacientů po léčbě nádoru močového měchýře představuje zásadní součást komplexní péče, která umožňuje včasné odhalení případného návratu nemoci.
V prvním roce po ukončené léčbě provádíme každé tři měsíce vyšetření moče na přítomnost krve a nádorových buněk pomocí cytologického vyšetření, které dokáže odhalit abnormální buňky i v počátečních stádiích recidivy. Nezbytnou součástí sledování jsou cystoskopické kontroly, při nichž pomocí tenkého optického přístroje lékař prohlíží vnitřek močového měchýře a může tak spolehlivě zjistit případné nové nádorové změny nebo recidivu původního nádoru. V delších časových intervalech, obvykle každých šest až dvanáct měsíců podle individuálního rizika pacienta, doplňujeme vyšetření o krevní testy zaměřené na funkci ledvin a celkový zdravotní stav, CT vyšetření břicha a pánve k posouzení stavu močových cest a okolních orgánů, rentgenové snímky plic k vyloučení plicních metastáz a ultrazvukové vyšetření jater k detekci případného šíření nádoru do tohoto orgánu. Postupně prodlužujeme intervaly mezi kontrolami podle typu původního nádoru, úspěšnosti léčby a celkového zdravotního stavu pacienta, přičemž po pěti letech bez známek recidivy provádíme kontroly obvykle jednou ročně.
Pacienti hrají aktivní roli ve svém sledování a měli by ihned kontaktovat svého lékaře při jakýchkoliv změnách zdravotního stavu, jako jsou bolesti při močení, krev v moči, časté močení, bolesti v oblasti pánve nebo břicha, hubnutí nebo celková slabost, protože tyto příznaky mohou signalizovat obnovení aktivity onemocnění, a včasná konzultace mimo termíny pravidelných kontrol může být klíčová pro úspěšnou léčbu případné recidivy.