Karcinom prostaty je v současné době považován za jeden z hlavních medicínských problémů v mužské populaci. Jedenáct procent všech nádorů v mužské populaci tvoří právě karcinom prostaty, který je také zodpovědný za 9 % všech úmrtí na zhoubný nádor v zemích Evropské unie.
U padesátiletého muže s životním výhledem 25 let je riziko mikroskopického nálezu karcinomu prostaty 30 %, klinicky významného nálezu karcinomu prostaty 10 % a riziko úmrtí na tuto diagnózu 3 %. Nejnovější epidemiologické údaje svědčí o tom, že muž s lokalizovaným a dobře diferencovaným karcinomem prostaty má 9 % riziko úmrtí na tento karcinom do 15 let. Výskyt karcinomu narůstá ve vyšším věku. Více než 75 % nově zjištěných případů této nemoci postihuje muže starší 65 let. Narůstá však i výskyt zhoubného nádoru prostaty ve věkové skupině 50-59 let.
Přibližně 50 % pacientů má určenou diagnózu v době lokalizovaného onemocnění, necelých 20 % pak v době generalizace. Přes zavedení PSA do diagnostiky karcinomu prostaty zůstává v době stanovení diagnózy nepříznivě vysoký podíl pokročilých stádií onemocnění.
IMUNOTERAPIE
Imunoterapie představuje moderní metodu léčby nádoru močového měchýře, která aktivuje imunitní systém pacienta k boji proti nádorovým buňkám.
U povrchových nádorů, jako je carcinoma in situ (CIS) a stadia Ta/T1 s vysokým stupněm malignity, podáváme do měchýře roztok oslabené BCG vakcíny (Bacillus Calmette-Guérin). Tato vakcína vyvolává lokální imunitní odpověď, která snižuje riziko návratu a zhoršení nemoci. Úspěšnost této léčby dosahuje až 70 %, přičemž udržovací terapie může prodloužit dobu bez recidivy. Vedlejší účinky BCG vakcíny zahrnují bolestivé, časté, náhlé a nutkavé močení, někdy provázené příměsí krve, zvýšené teploty a pocity únavy, méně pak nevolnost.
U pokročilých nebo metastatických uroteliálních karcinomů, zejména u pacientů nevhodných pro chemoterapii na bázi cisplatiny, využíváme imunoterapeutické přístupy zaměřené na „kontrolní body“ imunitní odpovědi, jako jsou inhibitory PD-1 a PD-L1. Tyto látky obnovují schopnost imunitního systému rozpoznat a zničit nádorové buňky. Imunoterapie checkpoint inhibitory prokázala účinnost i v léčbě po radikální operaci u pacientů s vysokým rizikem návratu nemoci. Vedlejší účinky imunoterapie zahrnují únavu, snížené množství červených a bílých krvinek, bolesti svalů, sníženou chuť k jídlu a nevolnost, avšak jsou obecně lépe tolerovány než vedlejší účinky chemoterapie.